Jako černé ovce se vždy při vinném skandálu projevily levné, sladké druhy, které sladké chuti dosahují přislazením vinného moštu. Aby zbytkový cukr v takovém víně nevykvasil, přidávají se přísady. A z konzervačních důvodů také více síry, která může působit bolesti hlavy. Dobrému vínu od středních cen můžete spíše důvěřovat. Cukr zde prošel skoro beze zbytku kvasným procesem a k zastření je zapotřebí jen nepatrně síry - dnes se jí proto užívá mnohem méně než dříve. Celkový obsah kyseliny siřičité nesmí proto překročit u bílých vín 180 g/1 l a 170 mg/1 u vín červených. Vizitkou vína je jeho nálepka. Jedná-li se o víno dobré kvality, musí na nálepce stát: Kde se vypěstovalo, vlnařská oblast a poloha. Ročník a odrůda. Plnírna. Rok plnění - podle toho poznáte, jak dlouho mohlo víno zrát. Suché a polosuché druhy stolních vín jsou určeny k tabuli, k zapíjení pokrmů. Jsou příjemně nakyslé a stravitelnější než sladká vína, |
která obsahují stejné množství kyseliny. Ta jsou například vhodnější k odpolednímu posezení. Jak a kde kupovat? Ve specializovaných obchodech se můžete setkat s odborníky, kteří dávají víno ochutnat a poradí. Srovnáváte-li ceny, pak je víno v obchodě skoro vždy levnější, než u vinaře a ve vinařských sklepích. Ale to vás nesmí oklamat. Víno u zdroje má za stejné peníze lepší kvalitu a můžete je často koupit i bez nákladů na dopravu. Podávání a vychutnávání: Důležitější než všechna pravidla je vlastní chuť. Pijte víno tak chladné nebo teplé, jak vám vyhovuje a jak vám to nejvíce chutná. Zkuste bílé víno z chladničky a červené víno mezi 15°C a pokojovou teplotou. Na víno jsou nejlepší břichaté sklenice, protože se v nich drží dobře aroma. Taková jsou i na obrázku. Ve 1/8 l vína je ostatně tolik alkoholu, kolik může během hodiny tělo zpracovat. Je-li žízeň větší, pomůže minerálka. Je to zvykem tam, kde víno roste. |